ROZLUČTE SE…

Duševně malý a omezení jedinci vám vždycky budou přát jen to nejhorší. Budou se těšit z každého vašeho neúspěchu.

Je to prosté. Vaše prohry, vaše selhání jim ukazují jejich život, jejich realitu v jiném světle. Oni potřebují ty drby. Potřebují vědět, že je na tom někdo hůř, než jsou oni sami. A jestliže i přes veškerou pravděpodobnost se po každém pádu znovu zvednete, nabouráváte jim jejich představu o vlastním životě. Nastavujete jim zrcadlo toho, že pokud by oni sami chtěli, pokud by ten zadek zvedli a něco se svým životem udělali, měli by se líp, možná by byli spokojenější a šťastnější, třeba by i lidé kolem nich mohli mít větší svobodu a radost ze života. Ale to oni nechtějí. Vědí, že by je to stálo práci a námahu. A té se chtějí za každou cenu vyhnout. Chtějí se vyhnout bolesti. Touha totiž s sebou přináší bolest.

Ptáte se, jak je to možné?

Pokaždé, když po něčem toužíme a nedostává se nám toho, bolí to. Jsme zklamaní a frustrovaní. Vezměte si třeba nešťastné zamilování se. Asi si tím každý z nás někdy prošel. Nešťastná láska, touha po milované bytosti, se kterou nemůžeme být, protože nás buď nechce, nebo má už někoho jiného, je velmi bolestná a skličující emoce. A tak je to se vším, po čem toužíme a čeho se nám nedostává. Lpění je začarovaný kruh, přinášející bolest.

A z toho důvodu je pro mnohé lidi jednodušší zapomenout na sny, na své touhy, na svá přání. Tvářit se, že nikdy neexistovali. A když jim to vy, svým přístupem k životu, svým nadšením a neoblomnou vírou v lepší zítřky, připomenete, v hloubi duše ucítí bolest. A tu tam nechtějí. Nechtějí, aby je cokoliv trápilo. Touží po pohodlném životě plného nicnedělání a létajících pečených holubů. A když na holuby není, spokojí se s ohřátým párkem z místního konzumu. Nic víc, nic míň. Zaženou tu bolest a pak se snaží „zahnat“ vás. Vrátit vás zpátky do starých, bezpečných, zaběhnutých kolejí. Chtějí narovnat ten svůj vesmír, který jste jim vy svým nadšením a radostí ze života, pokřivili.

Pokud chcete být ve svém životě šťastní. Pokud toužíte po úspěchu, radosti a naplnění, musíte umět nechat jít ty lidi, kteří nejsou na stejné vlně. Nejsou horší nebo lepší než vy. Jen jsou zkrátka na jiné cestě. A vaše cesty se nepotkávají. Nečekejte na ně. Jděte dál svou cestou tam, kam vás táhne srdce. Nenechte se odradit od cesty lidmi, kteří nikdy na žádnou cestu nevykročili. Poděkujte jim za všechno, co jste společně prožili, rozlučte se a jděte dál. Nikdy nevíte, kam vás život zanese.

A třeba jednou, až to budete nejméně čekat, se s nimi opět setkáte. A nebo taky ne… . Ale to už nechám na vás.

 

Daniela Bulířová – koučka úspěšných žen a specialistka na budování vnitřní síly.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Obebírat články

    V případě, že chcete dostávat naše články ihned po zveřejnění stačí vyplnit email :-)

  • Kategorie